Den nula: Přílet

Tak jaká byla moje cesta?

Začnu snídání, která byla pozitivnější – udělal jsem si pseudo-full English breakfast z Trenčianského párku s fazulou, slaniny a vajíčka; listerovsky jsem to zapil 1 jedenáctkou. Plus jsem snědl a vypil ještě další věci.

Let z Prahy byl silně stresující zážitek (z vlastních blbostí) a ještě teď z něj mám celkem trauma, takže jeho podrobnosti nebudu publikovat a schovám si je na vyprávění pro fajnšmekry. Takže jen výsledek: žiju, dopravil jsem se do Londýna, moje věci taky a ušetřil jsem tak 500-600.

Cesta z Londýna byla v pohodě, v Edinburghu čekal uvítací tým univerzity. Vyfasoval jsem od nich uvítací balíček s informacema, britskou SIMku s kreditem a vodu. Po asi čtvrthodině čekání si nás vyzvedl řidič, že nás rozveze na koleje – zjistili jsme, že skoro všichni potřebujem vyzvednout klíče, ale na všech kolejích to bylo do 10. Takže jsme všichni jeli na centrální recepci, kde se podle netu měli vyzvedávat klíče, když člověk přijede pozdějš. Tam je nám nedali, že nám můžou sehnat maximálně náhradní ubytování. Po hodině zmatků jsme tak všichni skončili na nějakym univerzitnim hotelu (Kenneth Mackenzie).

No, jinak se celkem nezastavím a furt někde lítám, takže zpravodajství bude publikováno se zpožděním (ostatně jako teď)…