Známky přibývají, top a absint

Ano, administrativa se trochu vyšvihla…

Tak Áčka z obou matik... A to je vše. Teda skoro. Přišel mi ještě jeden sympatický email o tom, že uzávěrka žádostí o prospěchové stipendium je další den v poledne. Z čehož plyne: ano, zadařilo se a byl jsem v top 40 studentech prváku informatiky, a ano, nedorazil ke mně první email, který na tuto skutečnost upozorňoval. Naštěstí se tohle stalo i několika dalším lidem, takže zanedlouho ještě dorazil jeden email s omluvou, že se tedy uzávěrka přihlášek posouvá o tři dny, abychom i my nešťastníci to měli šanci sesmolit. Stípko z toho zatím jistý nemám a případně mě čekají další dvě výběrové kola. Nejdříve si sponzoři vyberou z přihlášek nějakou část lidí, které si pozvou na interview. No a po něm několik šťastlivců dostane stipendium a nabídku stáže mezi třetím a čtvrtým ročníkem. A jelikož je to s penězi i přes pracovní nasazení trochu krušné, držte palce.

Dál jsem zužitkoval vánoční dárek a dolouhoval si po dvou týdnech vlastní absint… No, je to nádhera a dobrůtka – moc děkuji! Časem možná přidám nějaké fotky.

Jinak vše ostatní při starém, tím je myšleno spousta školy a málo času. Jedině teda že americký spolubydlící oholil svůj tříměsíční plnovous a včera jsem měl v půl páté ráno opět “příjemný” budíček. Tentokrát to výjimečně nebyl požární alarm, ale podnapilý skotský spolubydlící se snažil dobít do bytu. Nechal si klíče v pokoji, odešel a někdo za ním potom zamknul… Takže horoucně začal zvonit a do toho prozvánět můj mobil, což je docela ošklivá kombinace na probuzení. Přesto jsem zanechal chladnou hlavu. Přeci jen měl pak první den v práci, kterou se mu podařilo sehnat po půlročním hledání (inu, ano, krušné časy i pro rodáky), takže přespání na chodbě by nebylo zrovna ideální. Jinak jeho pracovní náplní je opravování univerzitních přihlášek cizinců, což mi teda vysvětlilo, proč jsem tu narazil na pár lidí, jejichž angličtina nebyla zrovna dostačující pro akademické prostředí. Nu, hurá do práce!