Česky a do tuhého

Pár s Českem protnutých zážitků a odluka zhruba do půlky prosince…

Pár týdnů zpátky jsem se účastnil české večeře, kde jsem po ochutnání vynikajícího guláše dovršil sled několika nostalgických zážitků, jmenovitě promítání Jedna ruka netleská, nákup pseudočeských housek ve zdejším hypermarketu a jejich následná konzumace s vlastní česnekovou pomazánkou. K tomu bych ještě přidal další dvě poznámky. Na večeři se objevil vnuk známého českého velkoobuvníka, česky mluvil trochu kostrbatě (češtinu se začal učit až někdy nedávno), ale snažil se, a na nohou měl adidasky, prý však z jejich prodeje. V hypermarketu jsem nedávno narazil na to, že začali prodávat ve své vlastní značce pivo s názvem Czech. Je to na jednu stranu vtipné, na stranu druhou to ukazuje, že tu je asi o české pivo jako takové zájem, když se britský řetězec snaží v regálech konkurovat svým levným (českým, podle etikety se vaří v Praze) pivem Plzni a Budějovicím.

Dál mě v pondělí (nebo ve středu) čeká pracovní pohovor, o několik dní později dvě poslední uzávěrky semestrálních prací a hned na to zmiňované zkoušky. Inu, hurá do tuhého. Slibované fotky tak nejspíš utřídím a někam nahraji až někdy v polovině prosince.

 

Přidat komentář