Ani málo, ani moc karí

V tom je to umění!

Pro lidi nedotčené Červeným trpaslíkem: nadpis naráží na scénu, kdy si hlavní hrdina stranou odsype lžíci z piksly karí a následně zbytek naklopí do hrnce. Tohle se mi přesně vybavilo, když jsem byl na obědě u jedné Číňanky, které jsem jiný týden na oplátku uvařil smažený hermelín (v hypermarketu nedaleko bydliště jsem objevil polskou bułka tartu, která odpovídá naší strouhance) s brambory. Slečna si nic neodsypávala, ale postupně obrátila celý sáček s karí omáčkou, načež v něm zůstala tak zhruba jedna lžička. Bylo to tedy poměrně koncentrované, za což se i omlouvala, ale mě chutnalo, respektive při smísení s nesolenou rýží to mělo celkem ideální kořeněnou chuť.

Mimo to nemám moc dalších pozitivních zážitků, spíše naopak. Kromě řešení všemožných věcí do školy mě v poslední době potkaly záležitosti jako: 45-minutový hovor (přičemž jsem hovořil s 3 operátory a byl každou druhou minutu přepojen, abych počkal, než se operátor poradí s kolegy, a na závěr mi došel kredit na mobilu) s technickou podporou kolem internetového připojení do bytu, který nic nevyřešil, rýma, výměna špatného zámku na dveřích, neschopnost spolubydlících po sobě uklízet v kuchyni, svéráznost jednoho z Italů (dluží mi za nájem, bez oznámení si k nám do obýváku nastěhoval 3 italské kamarády na několik dní a nyní bez oznámení vypadnul na pár dní do Itálie) apod. Tak ale mohlo by být hůře.

 

Přidat komentář